Po včerejší procházce v Přerově jsem usla, jak špalek, takže straším vzhůru od sedmi. Za tu dobu jsem došla akorát k závěru, že dneska se vrátím do jedné z těch pizzerií, co jsem viděla a objednám si jednu, která mi vystačí na oběd, večeři a možá i snídani. Taky jsem došla k závěru, že domů pojedu přes Brno a stavím se v H&M. A na takovou maličkost - pojedu do Popradu.
Včera jsem pak dospěla k jiným závěrům, když jsem narazila na jeden penzion. Moje ..., hm co to vlastně moje je? Nemám chuť psát, že kamarádka, to už jistě ne, takže moje známá. Moje známá je člověk, který neumí dodržovat své sliby. Prý, že se sejdeme před mým hotelem. A nic. Ale, že se ještě divím, ono tohle dělá často, že nedodržuje své sliby, navíc ji vlastně ani nevěřím, že je v Přerově. Končím s ní. Jakmile se vrátím s Přerova domů (co kdyby mi jen napsala - oh já na tebe čekám v hotelu), tak prostě končím. Nemám chuť na další lži, není to člověk, se kterým bych chtěla trávit čas zřejmě, tak jako ho ona zřejmě nechce trávit se mnou.
A teď něco pozitivního - díky tomu, že jsem se vzbudila, tak brzo ráno, tak jdu na trénink Petrohradu i s foťákem. Chjo, včera prohráli s Kometou. Jsem fakt ráda, že jsem tam nejela, navíc zřejmě Arťuchin moc nehrál a nebo nehrál vůbec, jak jsem slyšela.
A k té písničce Mňága a Žďorp - Nejlíp jim bylo
Snad Arťuchin nehrál.!..